|
|
Historie Třineckých železáren
Niemczyk, Roman ; Němec, Karel (oponent) ; Věchet, Stanislav (vedoucí práce)
Bakalářská práce je odbornou rešerší, popisující historii Třineckých železáren od doby jejich vzniku v 50. letech 19. století až po současnost. Stručně je popsána historie zpracování železa. Dále se práce zabývá výrobním řetězcem Třineckých železáren, technologií výroby surového železa a oceli. A v poslední části jsou zpracovány typické výrobky Třineckých železáren a výhled do budoucnosti železáren.
|
|
|
Sledování obsahu vybraných prvků ve vsázkových surovinách a jejich vliv na optimalizaci výroby surového železa
Filipová, Iveta ; Němec, Karel (oponent) ; Juliš, Martin (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá sledováním obsahu prvků ve vsázkových surovinách vysoké pece a jejich vlivem na optimalizaci surového železa. Obsahy prvků se také zaznamenávaly v materiálu, který vysokou pec opouští. Ve spolupráci s TŘINECKÝMI ŽELEZÁRNAMI, a.s. se za dané časové období sledovalo především množství síry, fosforu, manganu, ale také zinku, železa a alkálií (K2O, Na2O) a následně se vypracovaly jejich materiálové bilance. Zpracované regresní analýzy ukazují vliv množství vsázkových surovin na obsahy jednotlivých prvků ve výstupních surovinách.
|
|
|
Technologické možnosti využití odpadních jílovců pro výrobu páleného žárovzdorného ostřiva v šachtových pecích
Konečný, Martin ; Tvrdík,, Lukáš (oponent) ; Nevřivová, Lenka (vedoucí práce)
Žárovzdorná hlinitokřemičitá ostřiva jsou vyráběna výpalem žárovzdorných jílů, jílovců a lupků. Výpal převážně probíhá v rotačních nebo šachtových pecích. Při úpravě suroviny před výpalem v šachtových pecích však dochází ke vzniku jemných jílů, které nelze v šachtových pecích běžným způsobem pálit, čímž dochází ke vzniku odpadu. Z těchto jemných jílů je však možné vytvořit brikety, které již lze v šachtových pecích pálit. Toto řešení sebou také přináší možnost úpravy vstupní směsi pomocí korekčních surovin či jiných druhů jílu. Touto metodou je pak možné vyrábět speciální ostřiva se specifickými vlastnostmi.
|
|
|
Výroba žárovzdorného ostřiva v šachtových pecích
Zemánek, David ; Tvrdík,, Lukáš (oponent) ; Nevřivová, Lenka (vedoucí práce)
Výpal žárovzdorných ostřiv probíhá v šachtových nebo rotačních pecích. Výchozí suroviny pro výpal jsou žárovzdorné jíly, jílovce a lupky. Před výpalem se provádí třídění a sítování suroviny, při kterém dochází ke vzniku jemných podílů jílů. Tento odpad je nepoužitelný pro výpal běžným způsobem v šachtových pecích. Možností, jak řešit tento problém, se jeví briketování jemných podílů. Vytvořením briket vhodného tvaru lze dosáhnout stejných vlastností jako u surového jílovce. Tento způsob zpracování jemných podílů s sebou dále přináší nové možnosti výroby žárovzdorných ostřiv. Přidáním vhodné korekční suroviny, jako například mullitického prášku, lze vyrábět speciální ostřiva s požadovanými parametry na přání zákazníka.
|
|
|
Vytvoření výukového 3D modelu vysoké pece v programu SolidWorks
HAMR, Jan
Cílem této bakalářské práce je vytvořit výukový 3D model vysoké pece v CAD softwaru SolidWorks, který bude možno využít pro případnou prezentaci ve virtuální realitě. Na výsledném modelu je možné prezentovat základní části vysoké pece a vysvětlit pomocí něj výrobu surového železa. Práce je rozdělena do dvou částí - teoretické a praktické. V teoretické jsou popsány základní části vysoké pece a postup výroby surového železa. Dále je v teoretické části popsána tvorba modelů v programu SolidWorks. V praktické části je vytvořen model společně s výkresovou dokumentací. Je zde popsána tvorba modelu vysoké pece krok po kroku a výsledný model je porovnán s modely jiných autorů a s alternativními konstrukčními řešeními vysoké pece.
|
|
|
Historie Třineckých železáren
Niemczyk, Roman ; Němec, Karel (oponent) ; Věchet, Stanislav (vedoucí práce)
Bakalářská práce je odbornou rešerší, popisující historii Třineckých železáren od doby jejich vzniku v 50. letech 19. století až po současnost. Stručně je popsána historie zpracování železa. Dále se práce zabývá výrobním řetězcem Třineckých železáren, technologií výroby surového železa a oceli. A v poslední části jsou zpracovány typické výrobky Třineckých železáren a výhled do budoucnosti železáren.
|
|
|
Výroba žárovzdorného ostřiva v šachtových pecích
Zemánek, David ; Tvrdík,, Lukáš (oponent) ; Nevřivová, Lenka (vedoucí práce)
Výpal žárovzdorných ostřiv probíhá v šachtových nebo rotačních pecích. Výchozí suroviny pro výpal jsou žárovzdorné jíly, jílovce a lupky. Před výpalem se provádí třídění a sítování suroviny, při kterém dochází ke vzniku jemných podílů jílů. Tento odpad je nepoužitelný pro výpal běžným způsobem v šachtových pecích. Možností, jak řešit tento problém, se jeví briketování jemných podílů. Vytvořením briket vhodného tvaru lze dosáhnout stejných vlastností jako u surového jílovce. Tento způsob zpracování jemných podílů s sebou dále přináší nové možnosti výroby žárovzdorných ostřiv. Přidáním vhodné korekční suroviny, jako například mullitického prášku, lze vyrábět speciální ostřiva s požadovanými parametry na přání zákazníka.
|
|
|
Technologické možnosti využití odpadních jílovců pro výrobu páleného žárovzdorného ostřiva v šachtových pecích
Konečný, Martin ; Tvrdík,, Lukáš (oponent) ; Nevřivová, Lenka (vedoucí práce)
Žárovzdorná hlinitokřemičitá ostřiva jsou vyráběna výpalem žárovzdorných jílů, jílovců a lupků. Výpal převážně probíhá v rotačních nebo šachtových pecích. Při úpravě suroviny před výpalem v šachtových pecích však dochází ke vzniku jemných jílů, které nelze v šachtových pecích běžným způsobem pálit, čímž dochází ke vzniku odpadu. Z těchto jemných jílů je však možné vytvořit brikety, které již lze v šachtových pecích pálit. Toto řešení sebou také přináší možnost úpravy vstupní směsi pomocí korekčních surovin či jiných druhů jílu. Touto metodou je pak možné vyrábět speciální ostřiva se specifickými vlastnostmi.
|
|
|
Sledování obsahu vybraných prvků ve vsázkových surovinách a jejich vliv na optimalizaci výroby surového železa
Filipová, Iveta ; Němec, Karel (oponent) ; Juliš, Martin (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá sledováním obsahu prvků ve vsázkových surovinách vysoké pece a jejich vlivem na optimalizaci surového železa. Obsahy prvků se také zaznamenávaly v materiálu, který vysokou pec opouští. Ve spolupráci s TŘINECKÝMI ŽELEZÁRNAMI, a.s. se za dané časové období sledovalo především množství síry, fosforu, manganu, ale také zinku, železa a alkálií (K2O, Na2O) a následně se vypracovaly jejich materiálové bilance. Zpracované regresní analýzy ukazují vliv množství vsázkových surovin na obsahy jednotlivých prvků ve výstupních surovinách.
|
|
| |
host ::
RSS.